BROWNFIELD je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace.
Na území města Ostravy existuje pro investory několik příležitostí pro jejich aktivity na pozemcích nazvaných „brownfields“.
Orientační odhad celkové rozlohy území dotčeného bývalou průmyslovou činností činí 8,9 % plochy města Ostravy (19,04 km2). Největšími brownfieldy na území města jsou či byly lokality Karolina, Dolní oblast Vítkovic a Hrušov. Všechny mají již dnes soukromé vlastníky, kteří zde postupně investují a rozvíjí život.
Většina ploch ve ve výlučném soukromém vlastnictví. Databázi těchto ploch naleznete na webových stránkách.
Příklady dobré praxe:
Dolní oblast Vítkovice
Národní kulturní památka
Pozemek o velikosti cca 150 ha, na němž skončila průmyslová výroba v roce 1998, je rozdělen do tří částí. V severní části se nachází důl Hlubina, vysoké pece, koksovna a její chemický provoz. Střední část soustřeďuje stále provozuschopnou strojírenskou výrobu. V jižní části se nacházela skupina průmyslových a administrativních budov.
Na podzim roku 2003 se majitelem areálu stala společnost Vítkovice, a. s. V současnosti je území z velké části rekultivováno a získalo titul Národní kulturní památky.
V rámci projektu společnost Vítkovice ve svém 100 let starém nepoužívaném plynojemu vybudovala kongresové centrum pro 1 500 lidí. Nyní pod názvem GONG. Nedaleká energetická ústředna z roku 1911 se zase změnila ve vzdělávací centrum s výukou technických předmětů základních škol – U6. Velký svět techniky (Science and Technology Center), který byl otevřen 26. 9. 2014, získal prestižního partnera pro mezikontinentální spolupráci. Memorandum o spolupráci a porozumění s ostravským Světem techniky uzavřelo Americké přírodovědné muzeum (American Museum of Natural History) v New Yorku, jedna z nejprestižnějších institucí tohoto typu na světě.
Na podzim roku 2003 se majitelem areálu stala společnost Vítkovice, a. s. V současnosti je realizován projekt Nové Vítkovice, který řeší revitalizaci a možnost budoucího využití celé oblasti. Jde především o nové využití dolnovítkovického areálu, kde se mezi léty 1828 až 1998 těžilo uhlí a vyrábělo surové železo, ale také o přilehlý důl Hlubina, hornické muzeum na Landek Parku nebo průmyslový objekt Trojhalí Karolina. Autorem projektů je šéf strojírenských Vítkovic Jan Světlík, jejich architektonická koordinace pak probíhá pod dohledem Josefa Pleskota a jeho AP Ateliéru.
Do nákladů na revitalizaci Dolní oblasti je nutno započítat i další projekty např. Doprovodná infrastruktura (nositel DOV), Energocentrum (Vítkovice a. s.), Prodloužená ulice Ruská (Město Ostrava), Zpřístupnění a nové využití NKP Hlubina (DOV), Zpřístupnění Hlubiny – demolice (MS kraj), což je v součtu dalších cca 500-600 mil. Kč.
Celková hodnota revitalizace se v současnosti pohybuje okolo 1 000 mil. Kč.
Nositel projektů: Dolní oblast Vítkovice, zájmové sdružení právnických osob:
Gong
V rámci projektu společnost Vítkovice ve svém 100 let starém nepoužívaném plynojemu vybudovala kongresové centrum pro 1 500 lidí. Díky architektu Josefu Pleskotovi a jeho AP Ateliéru se proměnil plynojem v multifunkční aulu Gong. Vytváří tak zázemí pro kongresy, koncerty a jiné společenské a vzdělávací akce. Původní konstrukce plynojemu se prakticky nedotkla a nechala tak vyznít jeho originální kontrukci i monumentalitu.
Náklady celkem: 313 mil. bez DPH
Výše dotace: 311 mil. Kč.
Dotační program: IOP
Termín realizace/ukončení: 10/2010-11/2012, otevření pro veřejnost: 5/2012
Bolt Tower – Vysoká pec č. 1
Jedinečná, více než dvacetimetrová nástavba vysoké pece. Šroubovice, která protáhne prohlídkovou trasu VP1 až do 80 metrů výšky. Krom úžasného výhledu na Beskydy a okolí nabízí nástavba také kavárnu a klub, do kterého budou směřovat studenti za technickou výukou. Naučná prohlídková stezka krok po kroku představuje, jak v tajemných a žhavých útrobách vysokých pecí vznikalo za časů provozu surové železo. Podobně jako dříve suroviny se teď do skipového výtahu „nakládají“ návštěvníci, kteří se pak procházejí po technologickém toku výroby.
Náklady celkem: 50 mil. Kč bez DPH
Výše dotace: 50 mil. Kč
Dotační program: IOP
Termín realizace/ukončení: 3/2011 – 2/2012, otevření pro veřejnost 3/2012
U6 – Malý svět techniky
Na návštěvníky v U6 čeká zhruba stovka interaktivních exponátů představujících vše, co bylo vymyšleno za posledních dvě stě let ve vědě a technice. Spolu s průvodce Julesem Vernem se tady malí i velcí na vlastní kůži seznámí s dějinami techniky od parního stroje přes strojírenství a výrobu oceli až po létání do kosmu nebo potápění hluboko pod hladinou oceánu. Tzv. Malý Svět techniky není muzeem, ale spíše poučnou hernou, kde se návštěvníci vzdělávají nenásilnou zábavnou formou, aniž by si toho vlastně všimli.
Náklady celkem: 118 mil. Kč bez DPH
Výše dotace: 118 mil. Kč
Dotační program: IOP
Termín realizace/ukončení: 6/2011 – 11/2012, otevření pro veřejnost 11/2012
STC – Velký svět techniky
Velký svět techniky je zpřístupněn nejen školám a školkám, ale také široké veřejnosti. Hravou formou zde návštěvníkům představíme zajímavosti vědy a techniky. Malí i velcí návštěvníci si tady mohou hrát, objevovat a odpočívat. Společným jmenovatelem všech světů je poznání prostřednictvím zábavy a hry, na vlastní kůži bez nudných učebnic plných čísel. Můžete zde přijít na kloub fungování města nebo lidského těla, strojem času se proletět třeba do pravěku k mamutům, pochopit, co je to vlastně duha nebo bouřka a spoustu dalšího.
Náklady celkem: 510-520 mil. Kč
Výše dotace: doplnit
Dotační program: OP VaVpI
Termín realizace/ukončení: 5/2012 – 9/2014, stavba 5/2012 – 2/2014, realizace expozic 3/2014 – 9/2014; zahájení projektu 12/2011
Důl Hlubina
Záměrem obnovy 5 historických budov v areálu bývalého černouhelného Dolu Hlubina, které jsou zároveň národní kulturní památkou je vytvoření prostoru pro umělce, kreativce a kulturní instituce. Obnova Dolu Hlubina navazuje na již zrealizované projekty v areálu Dolních Vítkovic, které svou povahou podporují technické vzdělávání. Hlubina se naopak stává centrem humanitního vzdělávání.
Karolina
Dříve průmyslové centrum, dnes nová městská moderní čtvrť
Území dnešní Nové Karoliny bylo obrovským brownfieldem, který se nacházel v samotném centru Ostravy. Původně na pozemku stála koksovna (založená r. 1858) a briketárna, roku 1905 zde byla zřízena elektrická ústředna.
Ve 20. století docházelo v tomto území k postupnému útlumu průmyslové aktivity. Provoz koksovny byl zastaven roku 1964, elektrárna byla zrušena o deset let později. Poté následovala demolice všech staveb a zařízení kromě dvou objektů – tzv. Elektrocentrály a Ústředny.
Obě historické budovy jsou dnes chráněny jako památky průmyslové architektury a po rekonstrukci slouží jako „zastřešené náměstí“ pod názvem Trojhalí pro kulturně – sportovní aktivity. Celé území bylo kvůli značné ekologické zátěži dekontaminováno. Vznikla zde rozsáhlá stavební plocha o rozloze 32 ha, která je na severu orámována ulicí 28. října, na západě ulicí Místeckou a železniční tratí. Plocha byla postupně připravena pro výstavbu zcela nové městské čtvrti s názvem Nová Karolina.
Bylo zde vybudováno obchodní centrum Forum Nová Karolina (96 882 m2), rezidenční objekty, kancelářské prostory Nová Karolina Park (67 720 m2). Parkování je zde podzemní. V roce 2024 byla otevřena další administrativní budova Organica. V roce 2024 také dostává obrysy studie náměstí Biskupa Bruna. Vznikají další obytné domy a rozsáhlá dopravní infrastruktura. Dotváří se napojení na cyklostezsky.
Projekt tak trochu jiného náměstí pod střechou přinesl nevšední druh veřejného prostoru s multifunkčním využitím. Stálou atrakcí je sportoviště a galerie a další aktivity se zde dějí zcela pod taktovkou nápadů Ostravanů i lidí z blízkého okolí. Na in-line brusle zde můžete vyrazit i když je venku metr sněhu, uspořádat bleší trh, divadelní představení nebo koncert vlastní kapely.
Hrušov
Zóna Hrušov se nachází v blízkosti řeky Odry a dálnice D1, podél ulice Bohumínské. Oblast zóny měl charakter „sociálního brownfieldu“.
Nebyla zde totiž soustředěna samotná výroba, ale ubytovny dělníků z okolních podniků. Tyto objekty fungovaly až do roku 1989, kdy dochází k částečnému vysídlení lokality. Tento jev poté vygradoval po povodních v roce 1997, kdy se tato oblast mění ve výše citovaný sociální brownfield.
V současné době zde vzniká rozvojová zóna Hrušov určená pro lehkou výrobu, logistiku a administrativu. Více na stránce průmyslové zóny.