Ostravská architektura od konce 19. století
Stavební boom začal v Moravské Ostravě na přelomu 19. a 20. století. Stavěly se secesní paláce, domy, vily, průmyslové budovy, bydlení pro dělníky. V této době rezonovala Ostravou jména architektů a stavebníků jako František Fiala starší, Ottokar Böhm, Bohumil Hübschmann, Wunibald Deininger, Hans Ulrich, Alois Schön, Camillo Sitte, Ernst Korner a také Felix Neumann a mnoho dalších. Pavel Kupelweiser předběhl Baťu a inicioval výstavbu nové čtvrti z červených cihel-Vítkovice. Takovou malou Anglii v české kotlině. Hlavními projektanty se stali Hans Ulrich, také August Kirstein a další. Slavný vídeňský architekt Camillo Sitte v Ostravě vytvořil unikátní dílo, zcela novou čtvrť města s kostelem, radnicí, hotely a restauracemi, obchody a byty. Tak vznikl Přívoz v půvabném urbanistickém stylu pozdního historismu a secese.
První republika v Ostravě přinesla stavby od architektů například Kamila Hilberta (nynější Komerční banka), Aloise Kubičeka (Palác Elektra), Pavla Janáka (Obytný a kancelářský dům Severní dráhy Ferdinandovy), bratrů Šlapetových (Vila JUDr. Eduarda Lisky ve Slezské Ostravě) Dominantou prvorepublikové architektury je ostravská radnice architekta Vladimíra Fischera, který spolupracoval se staviteli Františkem Kolářem a Janem Rubým. Své stopy v Ostravě zanechali i významní němečtí projektanti Erich Mendelsohn a Marie Frommerová, tvůrci dvou obchodních domů v centru města: Bachner (Horník) a Textilie.
V rámci poválečné obnovy vznikl v Ostravě prostor k novým stavbám, spolu s nástupem architektury zvané sorela-socialistický realismus, jejíž ukázkou je Poruba. Po sorele přišel Brusel, kov, sklo a beton. K nejlepším příkladům bruselského stylu patří městské lázně v centru Ostravy, známé pod označením Čapkárna, od týmu ostravského Stavoprojektu vedeného architektem Janem Chválcem, nádraží Vítkovice, které navrhl architekt Josef Danda, nebo Hlavní nádraží v Ostravě – Přívoze od architektů Lubomíra Laciny a Vlasty Douši s kašnou od Sylvy Lacinové, nové ředitelství Vítkovic, nebo Černá Perla v Porubě.
Panelová výstavba sídlišť potkala Ostravu v době normalizace 70. a 80. let byl dostavěn areál Vysoké školy báňské v Porubě nebo porubský krytý plavecký stadion od pražského architekta Antonína Buchty s náznaky nastupujícího postmodernismu – ul. Generála Sochora. Bohužel v této době bylo zdemolováno mnoho architektonických děl například Sitteho jádro v Přívozu a mnoho secesních a jiných historicky cenných domů v centru města. V 90. letech se v ostravské architektuře objevují naplno ohlasy západoevropského postmodernismu. Řada realizací z té doby však trpí buďto nedotažením návrhu nebo nekvalitním provedením.
Pokud se zajímáte o historii architektury v Ostravě, nebo jen chcete vědět, kdo postavil ten a ten dům? Podívejte se do databáze ostravských památek.